Ralf Pasch a připomínání zapomenutého

Zajistit, aby vzpomínky, zkušenosti a životy jiných nebyly zapomenuty. O to se skrze své dílo snaží německý životopisec a novinář Ralf Pasch. Společným motivem jeho prací jsou německo-české vztahy a osudy středoevropských židovských rodin. Jinak tomu není ani u knihy, na které přijel pracovat do Prahy.

Ralf Pasch je německý spisovatel a novinář. Narodil se v roce 1967 v NDR. Pochází z Durynska, ale jeho kořeny sahají i do Čech. Možná právě proto jsou německo-české vztahy a společná historie těchto dvou zemí jedním z ústředních témat jeho práce. Dále se také věnuje osudům Židů žijících v dnešním Německu, České republice a Rakousku.

Vyučil se mechanikem, jeho vášní však odjakživa bylo psaní a hudba. I proto se v roce 1990 přihlásil jako dobrovolník do nově založených novin Südthüringer Zeitung, kde následně dělal editora až do roku 1995. Nyní pracuje jako nezávislý novinář a životopisec. Dlouhodobě také spolupracuje s Německým kulturním fórem střední a východní Evropy v Postupimi a Collegiem-Bohemicum v Ústí nad Labem, například na putovní výstavě The Schaleks – a Central European family, které byl kurátorem. Věnuje se i hudbě – píše a skládá vlastní písně.

Autorova tvorba

V roce 2014 vydal knihu Die Erben der Vertreibung – Sudetendeutsche und Tschechen heute / Dědicové odsunu (Mitteldeutscher Verlag), ve které představuje 15 zástupců třetí generace sudetských Němců žijících v Německu, České republice a Rakousku. Kniha ukazuje vzpomínky jejich rodin na soužití Čechů a Němců, ale i ohlédnutí za obdobím německé okupace Československa a na odsun. Kromě toho také spolupracoval na několika memoárech, mimo jiné také na životním příběhu kurdské imigrantky Gülnaz Beyaz Mein Leben im Schatten der Blutrache (dtv Verlagsgesellschaft, 2008).

Praha město literatury UNESCO – rezidence červenec a srpen 2023

Během svého pobytu v Praze se chce věnovat životopisu dnes pozapomenuté malířky Malvíny Schalkové (1882-1944), pražské rodačky židovského původu. Proslavila se během svého pobytu ve Vídni, v roce 1942 byla však deportována do koncentračního tábora Terezín. Zde vytvořila více než 100 kreseb a akvarelů, zachycující výjevy ze života v táboře. Po dvou letech v Terezíně byla poslána na smrt do Osvětimi, odmítla totiž vytvořit portrét lékaře spolupracujícího s nacisty. Výsledná kniha by měla pojednávat nejen o životě Malvíny Schalkové, ale také o identitě pražských a vídeňských Židů a společenské roli žen na přelomu 19. a 20. století.

Díla:

Karl Nendel – General der Mikroelektronik (literatura faktu/memoár). edition berolina, 2017.
Die Erben der Vertreibung – Sudetendeutsche und Tschechen heute (literatura faktu/historie). Mitteldeutscher Verlag, 2014.
Mein Leben im Schatten der Blutrache (literatura faktu/memoár; spoluautorka Katrin Rohnstock). dtv Verlagsgesellschaft, 2008.
Museumstouren im Dreiländereck Hessen, Bayern, Thüringen (literatura faktu/průvodce; spoluautor Bernhard Langer). Rhön Verlag, 2000.